How to fly 8.díl

3. january 2013 at 20:47 | AnnJay°° |  How To Fly
Změřila mě pohledem od hlavy až k patě a s kyselým výrazem se otočila a zmziela v davu. Nevím,co na chodbě vůbec dělala,když na Angličtinu vždycky chodí dřív, aby si to mohla zopakovat.
Podívala jsem se na ostatní,kteří si mě stále prohlíželi a došlo mi, že bych měla zmizet.
Zmizela jsem za rohem stejně jako Justin.
Celou Biologii, Angličtinu i Matematiku jsme se na sebe jen dívali a usmívali, ale že by mě někam pozval to ne. Ani jedno slovo. Jenom seděl a usmíval se a já dělala to samé.
Potom jsme se spolu přesunuli do jiné učebny na Filizofii a přeci beze slova. Zavěšená do jeho ramene jsem hrdě procházela chodbou a byla jsem ráda, že na mě není naštvaný. Vešli jsme do učebny a tam už seděla Valerie a v lavici před ní i Ruth.


"No..Na Filozofii sedím s Ruth,takže.. už jsi byl na Filozofii?" zastavila jsem se, když jsem viděla Valeriin zabijácký pohled.
"Oh..Aha." skopil hlavu, "Neměl. Tak já počkám na učitele."
"Dobře." usmála jsem se. Justin vyšel ven ze třídy a opřel se o stěnu. Pomalu jsem přišla k lavici,z které se na mě usmívala Ruth a sedla jsem si.
"Radši se neotáčej." špitla se smíchem.
"Takže nejsi na její straně, že?" ujišťovala sjem se.
"Znáš Valerii.." mávla rukou.
"Řekla ti o tom všem?"
"Jo.. Zkrádka žárlí a podle mě jste spolu užasně roztomilí." zaculila se.
"Ale my spolu nechodíme." zavrtěla jsem hlavou.
"Ne? Ale měli byste." mrkla.
Najednou do třídy přišla učitelka v závěsu s Justinem. Dívala mu učebnice a pak mu ještě něco vysvětlovala. Potom tlustou rukou ukázala směrem k nám a Valerii.
Justina polilo horko a vypadalo by to jakoby se mu v krku zasekl knedlík. Nechápala jsem proč,ale když prošel kolem mě a Ruth v první lavici uprostřed,tak mi došlo, že ho učitelka posadila k Valerii.
Nenápadně jsem se podívala přes rameno. Valerie se na něj dívala s našpulenými rty a on se díval zoufalým výrazem na mě. Musela jsem se tomu trochu zasmát.
"Vidíš..on oní nemá ani trochu zájem." špitla mi do ucha Ruth.
"Mě je to jedno..o mě určitě taky ne." řekla jsem a doufala jsem v pravý opak.
"Viděla jsem jak se na tebe dívá." usmála se, "Všichni mluví o tý vaší akci na záchodech." zasmála se.
"Žádná akce nebyla prosím tě.. Jenom mi potřeboval...ehm..mno..něco ukázat."
"To veřim." zasmála se ještě víc.
"Ruth a Kim.. myslíte si, že máte tak dobré známky na to, abyste se mohli při hodinách bavit?" ozval se jedovatý hlas obtoustlé učitelky Filizofie.
Kývli jsme a začali jsme 'poslouchat' její výklad.
Přetrpěla jsem hodinu s obavami o to,že ho Val uhrane a když konečně zazvonilo hlasitě jsem si oddechla.
"Tak..teď zemák.. Půjdeme?" usmála se na mě Ruth a zuby jí z tmavé kůže doslova zářily.
"Já jen.." koktavě jsem ukázala na Justina.
"Jasně.. Počkám tam, tedy pokud Silvers učí zemák dobře a já tam trefim." hlasitě se zasmála a začala si skládat učebnice.
Otočila jsem se a uviděla jsem Justina, jak kysele přikyvoval na Emilyin monolog. Popošla jsem ke dveřím třídy a doufala jsem, že až půjde kolem tak se zastaví, usměje se a doprovodí mě ke skříňkám.
"Díky za pokec, Emily. Bohužel už misím jít, tak příště." usmál se vlídným úsměvěm.
"Em..jo.." usmála se ,ale její úsměv rychle zhasl,když viděla, že jde ke mě.
"Tak.." zvedla jsem obočí.
"Ani se neptej..mnohem radši trávím čas jinak než jí poslouchat." zvedl oči v sloup a dal se do chůze
"No a jak třeba?" předešla jsem ho a otočila jsem se na něj.
Uchechtl se a chytil mě za vlasy.
"Třeba s tebou."
Nevyvarovala jsem se tomu abych se široce usmála a v hlavě si neřekla,že jsem ta 'správná'. Nabýdl mi rámě a já nadšeně propletla ruku kolem jeho lokte. Kráčeli jsme chodbou a já nemohla vnímat nic jiného než dokonalý profil jeho obličeje. V uších mi šumělo a kdyby jsem se o něj neopírala, tak bych se s obřím a přihlouplým úsměvem slavila na zem a ten občí a přihloupý úsměv bych si stále držela.


Celý týden jsme strávili tím samým. Prostě jsme se na sebe usmívali. Dokonce jsem se ani nevyptávala na další otázky. Ne, že bych nechtěla,ale taky jsem nechtěla nic pokazit. Trval na tom, že je zbytečné, abych jezdila autem,když se kamarádím s takovým eko dopravním prostředkem jako je on. Takže když jsme měli do školy..tak jím.. Když jsem měla jet do obchodu pana Liaonse..tak jím.. Když jsem měla jet kamkoliv tak jím.
"Ach! Na ten tlak si nikdy nezvyknu." chytila jsem se za hlavu,když jsme se přemístili do tmy před můj dům.
"Zvykneš.. Někdy budeš muset." pohladil mě po čele a mě se vybavili spomínky na minulých pár hodin,které jsem strávila s ním. Mamka mě poslala s balíkem na poštu a on mi jako vžycky ušetřil námahu.
Jakoby naznačoval že s ním budu sdílet budoucnost.
"Můžu mít otázku?" mrkla jsem.
"Už jsem si říkal,že s tebou něco je." zasmál se a přitiskl mě k sobě.
"Na co máš křídla,když je stejně k ničemu nepoužíváš?" zadívala jsem se mu od očí.
"To je na dlouho.. Mohl bych se tak za hodinu stavit?" přitiskl mě k sobě ještě víc a oblak horkého vzduchu linoucíse z jeho úst mi přejel po tváři.
"Dobře."
Jeho návrh mě trochu zarazil. Nečekala jsem to. Za ten týden a pár dní co ho znám, jsem usoudila,že je zdrženlivý.
"Tak zatím. Theodora už teď štve,že jsem stebou." usmál se a já mu věnovala srdečné zamávání.
Počkala sem si až zmizí za zatáčkou a pak jsem to ze sebe vypustila. Začala jsem skákat tak blánivě, že by ze mě měl učitel tělosviu konečně radost. Přišla jsem si jakobych měla vypustit duši a na místě zemřít.
Vysokými skoky jsem doskákala ke dveřím a za skoku jsem se snažila z kožené kabelky vytáhnout klíče,ale pak mi došlo, že to zas tak dobrý nápad není.
Za klidu jsem odemkla a šla jsem dovnitř.
"Jo tak ten Justin Laions." řekla mamka.
Lekaně jsem sebou škubla a vyjeveně jsem se podívala na mamku v noční košily stojící u okýnka vedle dveří.
"Ty.. Ty jsi nás sledovala?" vyhrkla jsem.
"No stáli jste přímo před domem. Teda musím uznat,že si umíš vybrat." šťouchla do mě.
"Ale my spolu nechodíme." mávla jsem rukou.
"Ale bylo by to fajn co?"
Mamka mě má přečtenou.
"Jo to teda sakra jo." zasmála jsem se.
Mamka mě chytla za ruce a začala se mnou nadšeně skákat. Když si to tak přeberu,tak mě stačí ona a Ruth. Nepotřebuju Val,která se mnou už týden nemluví.
"No tak já půjdu spát. Zítra zase do školy." odfrkla jsem.
"Pa." rozloučila se se mnou polibkem na čelo.
Vyběhla jsem po vrzavých schodech úzkou uličkou do patra. Shluboka jsem se nadechla a nevěděla jsem kam dřív skočit. Vešla jsem do pokoje a podívala jsem se kolik je. Bezva.. čtvrt na deset. Za chvíli tu bude.
 

7 people judged this article.

Comments

1 Jaime Jaime | 3. january 2013 at 21:06 | React

Suprový díl :) Já vím, že pořád opakuju to samé, ale na tvé psací dovednosti už mi došly slova :D

2 Nina Nina | 3. january 2013 at 21:29 | React

Wow skvelé a dokonalé nemôžem s toho...

3 AnnJay AnnJay | Web | 3. january 2013 at 21:29 | React

[1]: awww:)

4 Brčko Brčko | Web | 3. january 2013 at 22:36 | React

Ahoj, bohužel mám hiastus na měsíc, ale neboj, vrátím se ;) :)
Vysvětlení na blogu ;)

5 Majáá Majáá | 4. january 2013 at 16:03 | React

Úžasný :DD

6 Jaime Jaime | Web | 5. january 2013 at 16:50 | React

Něco takovýho :D jde o to, že před těma dvěma blogy o Sel jsem byla spoluadminkou na daily-gomez, který mi potom slečna přenechala, ale já se tam na to necítila, tak jsem si založila nový blog :) jenže mě užíralo špatné svědomí, tak se vracím tam :D nic extra, ale už mě to stěhování štve :D

7 XOXO XOXO | 5. january 2013 at 19:29 | React

Dokonalé, těším se na pokračování..A máš dokonalý blog, Justina já miluju ♥

8 Joann Joann | Web | 5. january 2013 at 21:02 | React

Nádherný nový desing! .)

9 Jaime Jaime | Web | 5. january 2013 at 21:29 | React

Ahojky ;). Dala jsem na blog článek ohledně toho stěhování, tak se třeba podívej ;) ♥ Pro tebe se nic extra nemění chodit tu budu i kdybys mě násilím vyhodila :D

10 Lilly* Lilly* | Web | 6. january 2013 at 12:49 | React

krásný nový lay a úžasný díl

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.