How o fly 10. díl

24. january 2013 at 15:34 | Aruxy/ |  How To Fly
Doufám, že těm co mají španou náladu ze známek tohle zlepší náladu. Je to docela dlouhý díl.
enjoy!
Představila jsem si tmavá oškilvá stvoření, s kterými by jsem se nikdy nechtěla setkat.
"Znáš někoho takového?"
Třeba je to učitelka ekologie. Vypadá tak a s černými křídly by to mělo korunu. Hned zítr ase jí na to zeptám. Třeba třídí otpad křídly.
"Ne.. zatím jsem nikoho takovýho neviděl. Vechno vím od táty."
"Takže ,když se dotku tvých zad,tak máš potřebu roztáhnout křídla?"
"Něco jako spínač."
"Páni. Jak..Jak jsi se stal andělem?"
Silně si oddechl a široce se usmál. Jeho srdíčkové rty se pohly a změnily se v jeden velký úsměv směřovaný na mě.
V celém času i prostoru jsou miliony věcí,kterým můžute věnovat úsměv. Například čerstvě vyprané prádlo nebo jednička z matematiky. On ho věnoval mě. Možná je stupidní soustředit se na jeden úsměv,když celý uplynulý týden byl plný úsměvů,ale tenhle je jiný.


"Bylo to před druhou světovou válkou. Narodil jsem se v Německu. Jednou jsem se byl večer prostě jen tak pobavit a jedna holka mě prostě proměnila aniž by mi to řekla. Byl jsem zmatený. Ona mi v podstatě zachránila život. My jako andělé, máme schopnost cítít.. no.." zasekl se a bylo vidět, že neví jak to vyádřit abych to pochopila. Štve mě ,že se bojí, že to nepochopím. "Prostě máme schopnost cítit špatné věci.. Když se blíží.. Nebo když se někde dějí, bolí nás to a já, Žid v Německu za války, bych neměl šanci. Cítil jsem, že to příjde a utekl jsem do Anglie a tam už bylo o hodně lehčí žít."
Bolí ho když se dějí špatné věci.. Takže proto pro mě přišel na ty záchody.
Vybavila jsem si všechny ty válečné filmy o židech. Tedy spíš chtěla jsem, protože to hlavní, co jsem si z jeho proslovu dokázala odnést bylo to, že je žid a žid je v něčem trochu jiný. Nenávidím svoje hormony.
"Ouh a jak tě proměnila?" snažila jsem se myslet na něco jiného a upřela jsem na něj pohled.
"No." uchecht se. Miluju to uchechtnutí! "Anděl promění člověka v anděla tak, že s ním má prostě sex." zčervenal.
To je tak nemravné. Už jenom to, že je v jedné a té samé větě slovo 'Anděl' a 'Sex'. Všechny moje měřítka jsou teď porušená. Anděl má být něco čistého a né něco co provozuje..sex.
V hlavě se mi rozsvítila vysoce kvalitní zářivka a všechno mi došlo. Normální kluk by se chytil příležitosti,kdyby se na něj holka vrhla u něj doma na gauči,když si převlíká košili,ale on mě zrazil. Aleluja! Nebyl na mě naštvaný! To nemění fakt,že já na sebe ano.
Kývla jsem a nevěděla jsem na co se dál ptát. Pak mi došlo, že jeho táta je Theodor.
"Moment a kdo je Theodor?"
"Narazil jsem na něj v Skotsku. Zjistil jsem, že je anděl a dobrých 30 let už spolu žijeme."
"Takže jsi.. No ty jsi nesmrtelný?" věc,kterou jsem brala jako samozřejmost mě zaskočila.
Kývl.
Cítila jsem se jakobych měla každou chvíli vybochnout a rozletět se na miliony malinkých průhledných střípků.
"A co všechno umíš?" natěšeně jsem se zeptala.
Vstal ze starého prošívaného křesla a sedl si vedle mě. Zachvěla jsem se a doufala jsem, že jsi toho nevšiml. Zdá se, že ne. Chytil mě za ruku a položil si jí do dlaní. Zavřel oči na načele mu vyskočila malinká vráska. Přesně uprostřed nad nosem. Sklonila jsem pohled a moje dlaň zářila. Tedy jeho dlaně. Maximálně se soustředil a moje kůže se zdála být jako papír. Prosvítala přes ní všechna zář.
"To je dokonalý."
Otevřel oči a v tom záře přestala.
"A co dál?"
"Hm.. Co tohle.." zamyslel se. Mávl rukou ,ze které opět vyšla záře a přede mnou se rýsoval obraz.
Ulice plná lidí. Poznala jsem ho. Měl tmavě zelený otrhaný kabát a bežel ulicí. Vystrašený výraz a stále se ohlížel na obličeje kolem sebe. Utíkal jako o život. Což, asi vážně utíkal.
"Ty dokážeš promítat svou minulost?" vyjeveně jsem se na něj podívala když obraz skončil.
"Všechno co si dokážu představit."
"To je úžasný."
Pousmál se a popadl knížku vedle něho. Přejel prsty po nápisu Pýcha a Předsudek a v tom byl přede mnou obraz Elisabeth a Pana Darcyho na plese. Tak jak si je představuje on. Elisabeth byla dokonalá Pan Darcy vypadal něco jako on ve starším provedení.
Vykuleně jsme si prohlíželi úsměv pana Darcyho,který věnoval Elisabeth a pak jsem se podívala zpět na něj. Upřeně se na mě díval a pak obraz přerušil.
"Možná to bude znít bláznivě."
"Co?" zkousla jsem si ret.
"Známe se pár dní ,ale."
"No pokračuj!"
Zachechtal se a zavřel oči jakoby se na něco připravoval. Výčka se mu v šeru pokoje klepali a jakoby se na něco silně soustředil.
Objevil se přede mnou obraz. Byla jsem tam já a byla jsem ticíkrát hezčí než se znám. Asi má zkreslené představy. Stála jsem před naší školou. Pak tam přišel on a chytil mě za ruku. Obejmul mě a něco mi zašeptal.
Došlo mi co mi tu právě teď ukázal.
Má výhodu, že to nemusí říkat, protože někdy je to těžké. Prostě ukáže to, co chce.
Srdce se mi rozbušilo tak, že jsem se bála, že to uslyší i on. Nadechla jsem se a naklonila jsem se k němu. Chytla jsem ho za bradu a políbila jsem ho. Znovu a jinak. Ted si byl jistý, že je to správné.
Přehoupl se na mě a líbal mě dál.
Tentokrát jsem moc nepřemýšlela. Chtěla jsem ho na sebe přitisknout a dotka jsem se jeho zad.
"Kimberley!"
"Promiň."
Sedl si na postel a snažil se to nejspíš nějak zahnat. Shluboka dýchal. Sem tam i hekl a v obličeji rudnul.
"Tak se přemísti." Snažila jsem se mu pomoct.
"To nejde. Musel bych povolit svaly a dopadlo by to stejně." Řekl přerývaně.
"Tak je prostě pust."
"Bojím se, že bych tě uhodil." zadýchaně vstal a postavil se k oknu.
Díval se na mě zoufalým pohledem.
Uvolnil se a z ramen se mu vztyčila obrovská křídla.
Jakobych to viděla poprvé. Perutě se třpytily.
Z poliček, do kterých drknul spadly dvě vázičky a rozbily se na kousíčky.
"Pardon." usmál se jako školačka,které spadne kapesník a ona se pro něj sehne s našpuleným zadkem.

Probudila jsem se v jeho nárudčí. Hlavu jsem měla na jeho hrudníku a ta se mi zvedala od toho, jak dýchal.
Dýchej. Dýchej se mnou navěky.
Chtěla bych s ním takhle umřít. Propletené kostry v těsném sevřetí, jako jsme byli celou noc.
Ruka mu procházale pod mým podpaždím a tiskla mě k jeho tělu.
Voněl. Vždycky voní.
Jeho druhá ruka byla přitisklá na mém hrudníku.
Potřebuju se vyskákat a zakřičet si,ale neche se mi do něj odcházet. Opatrně jsem vykouzla z jeho sevření a postavila jsem se.
Podívala jsem se na stěnu proti mě a na kalendář. Jo, už je to den co spolu chodíme. Budu si to škrtat třpytkatou gelovkou.
Moje duše křičela a pištěla, skákala jako malá puberťačka.
Postavila jsem se proti zdrcadlu a otřela jsem si rozmazanou řasenku kolem očí. Uvědomila jsem si jak moc je tahle košile průhledná.
V zdrcadle jsem ho pozorovala. Měl perfektně rozcuchané vlasy. Rozepnutá košile a obnažený hrudník. Asi mu v noci bylo vedro,když jsme usnuli.
Musím se na něj podívat zblízka.
Sedla jsem si na postel a pozorovala jsem ho. Kolem pupíku měl malé chloupky,keré vedli k pásku u kalhot. Srdíčkové rty měl našpulené jen je políbit. Andělský výraz. Ironie.
Převalil se.
Chci být v jeho náruči, až se probudí.
Přikryla jsem se dekou přitiskla jsem ho k sobě. Ruku jsem měla na tom jeho pupíku a nikdy jsem se necítila líp.
Zamlaskal a otevřel oči.
"Dobré ráno, Kimberley."
"Dobré."
Letmě mě políbil na rty,ale já v tom pokračovala. Nehty jsem mu zarývala do hrudníku a líbala jsem ho dál.
"Neh toho nebo nebudu moct přestat." špitl.
"Tak nepřestávej."
"Proměnil bych tě."
"Tak ať." sykla jsem.
Nedošlo mi jak hloupně jsem před ním musela vypadat.
"Nemůžu tě proměnit první den ,co spolu chodíme..." zamračil se a podíval se na mé ruce v jeho dlaních.
Blbá, blbá, blbá!
Vždycky se musí něco stát. Něco čím to pokazím.
"Kolik jsi měl holek?"
Blbější, blbější, blbější!
Musím to ještě zhoršovat?
"Měl?"
Kývla jsem a cítila jsem,jak se mi do tváří prodírá krev a zabarvuje je do rudé barvy. Jakoby mi nad hlavou blikal neonový nápisek sex, sex, sex, otevřeno nonstop. Bude si o mě myslet,že jsem nějaká nadržená puberťačka. Musí být o mnoho vyspělejší než já už jen tím, co zažil a jak dlouho tohle zažívá.
"Od proměny.. žádnou." řekl anděl a jeho tváře se začali barvit do stejné barvy jako byly ty moje.
Zírali jsme na sebe a nemohla jsem přijít na co, co se mu honí hlavou.
"Sakra!"
"Co je?" divila jsem se.
"Deset hodin." ukázal na hodiny na zdi proti nám. Vypadají jako z Londýnského nádraží. Miluju je.
"A?" nechápala jsem.
"Škola."
Uvědomila jsem si, že týden má dny , a že některé z nich jsou ty všední a o všedních dnech se má chodit někam,co se nazývá škola.
"Jak to, že mě maka nešla probudit?"
Třeba taky zaspala.
Justin seokamžitě postavil a začal si zapínat pásek. Ani jsem nevěděla,že ho měl rozeplý.
Probudila jsem se z koma, do kterého mě uvedla tadle jeho činost, vyskočla jsem z postele a vyšla jsem nachovými dveřmi. Seběhla jsem schody a nakoukla jsem do obýváku. Nikde nic.
Nebyla tu.
Vyběhla jsem zase nahoru a podívala jsem se do koupelny. Prázdno.
"Kimi!" ozvalo se volání.
Kimi? Neříká mi Kimy.
Běžela jsem za Justinovým hlasem zase dolů a napadlo mě,že normální den se po domě tolik nenaběhám.
Stál opřený o rám dveří z kuchyně do chodby a široce se usmíval. V ruce držel lísteček.
"Máš tu vzakz." chechtal se.
Vytrhla jsem mu lístek z ruky a četla jsem.
Ahoj Kimi, šla jsem tě ráno probudit,ale měla jsem tam návštěvu. Tak krásně ste spolu OBLEČENĚ spali,tak se mi vás nechtělo budit. Dneska klidně buď doma. Odpoledne zajdeme k doktorovi pro antikoncepci. Pusu. Mamka.
"Ježiš." plácla jsem se do čela a rudá v tvářích ,kterou jsem stihla domovým maratonem vyhnat se zase rychle vracela.
Jednou z těch trapasů umřu a jako mrtvá budu ještě trapnější.
Viděl jak je mi a obejmul mě. Políbil mě na čelo a pohladil mě po zádech. Dal mi najevo,že všechno je v pořádku.
"Zůstaneme tu?" zvedla jsem zrak.
"Jasně." kývl.
Když kývne rty se mu vytvarují do ještě hezčího srdíčka než jsou normálně. Zvýší se. Kdo má rty do srdíčka? Jsou perfektí. Když mluví srdíčko se rozdělí na dvě poloviny a zase se spojuje a spojuje. Do nekonečna bych to mohla pozorovat. Povídal něco o škole, že jsme plnoletí,ale já pozorovala jen to srdíčko. Je to hypnotizující. Miluju to.
 

6 people judged this article.

Comments

1 Jaime Jaime | Web | 24. january 2013 at 16:10 | React

Tak tohle mi fakt zvedlo náladu :D ten konec je perfektní :D :D kdyby mi mamka napsala něco podobného na vzkaz tak ju asi uškrtím :D ♥ Jen doufám, že na další díl nebudem čekat zase skoro měsíc ;)

2 Aruxy/ Aruxy/ | Web | 24. january 2013 at 17:19 | React

[1]: nejsou lidi..

3 Márč Márč | Web | 24. january 2013 at 18:31 | React

krásné :33

4 Mandy Mandy | 25. january 2013 at 14:24 | React

To je perfektní:)

5 Suzina Suzina | 25. january 2013 at 14:24 | React

nádhera!!! :-O

6 cally cally | 25. january 2013 at 14:25 | React

nemám slov..další.

7 Aruxy/ Aruxy/ | Web | 25. january 2013 at 14:47 | React

díky:)

8 ♪Majáá♫ ♪Majáá♫ | 25. january 2013 at 19:39 | React

Nebudu mluvit za všechny,ale já osobně jsem závislá na tvých povídkách a zabíjí mě to čekání :')
Tenhle díl je úplně úžasný,nadherný,prostě dokonalý :) vážně ;) Mo je náladu byla pod bodem mrazem a víš jakou ji mám teď? Hádej :D Díky tomuhle díly je skvělá :3
I love it. <33 ♪

9 *M *M | 25. january 2013 at 19:43 | React

awww..dokonalý! :3
Další,babe ;)

10 *Anne* *Anne* | Email | 25. january 2013 at 20:19 | React

fuuu..ja viem ze si namna nahnevana ze nekomentujem ale kedze mam pernamentne notebook pokazeny a som vacsinou len na mobile a cez mobil neznasam robit taketo veci :) a kedze sa ucim na maturity tak nemam moc cas ale kazdy den sledujem ci si pridala neaku fanku a vzdy si ju citam :) a milujem to!!!! :

11 kyle kyle | 25. january 2013 at 22:10 | React

Uzasne! moc prosim o dalsi :)

12 Aruxy/ Aruxy/ | Web | 25. january 2013 at 22:50 | React

diky moc:)

13 Ivka Ivka | 26. january 2013 at 10:28 | React

Nádherné, strašně se těším na další :)
Kolik dílů ještě tak plánuješ ? ;)

14 Lulue Lulue | 26. january 2013 at 10:34 | React

Krásný, další ! :))

15 Jaime | DAILY-GOMEZ Jaime | DAILY-GOMEZ | Email | Web | 26. january 2013 at 12:08 | React

Haha, prej nejsou lidi... :D :D dobrej vtip zlato :D ♥

16 Mirkavelt Mirkavelt | Email | Web | 23. july 2018 at 1:48 | React

Peels help to eliminate from of all age deficiencies of the skin cover. effects effective at any age, recommended for skin of any species. After non-traumatic exposure disappear minor wrinkles, skin becomes young, without wrinkles. Adaptation – three days. an Average peeling effectively struggles wrinkles (expression, old, affects small pits, removes spots.
Regeneration – 7 days. Profound peeling performing in the beauty medical facilities. This is very efficient operation, however requires long term recovery – up to four weeks.
<a href=http://chemicalpeel.in/detailed-chemical-peel-aftercare-instructions>chemical peel aftercare instructions</a>

17 KulGema KulGema | Email | Web | 31. july 2018 at 20:54 | React

Seal armpit brings inconvenience, aches. to Postpone trip doctors is not appropriate. Lump under the muscle cavity may become cancer disease. But more often it is consequences frequent use deodorants, non-compliance rules personal hygiene, intense sweating. Inflammation triggers a close clothing, polluted razor-affiliation, the infection.
<a href=http://armpit.info/a-painful-lump-in-the-armpit>lump under my armpit that hurts</a>  
Discomfort under the arm, redness, lump becoming warm? This is the boil that should operated on, next drink antibiotics. First treat lotions, anti-inflammatory medicines. If the process is started, need surgical procedure.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.