Bad 5.díl

1. january 2013 at 19:53 | AnnJay°° |  Bad
V tom zazvonil zvonek a já měla toho zvuku už plné zuby. Utřela jsem si ubrečené tváře a šla jse e dveřím. Cítila jsem jakoby bych měla zachvilu vybouchnout a roztříštit se na milion malinkých hořících kousíčků. Zastavila jsem se přede dveřmi a stiskla jsem kliku a chtěla jsem otevřít,ale pak mě to přepadlo. Panický strach z toho, že za dveřmi stojí ten zabiják, o kterém mi vyprávěl Justin a unese mě. Nechápu jak mě tu mohl takhle nechat.
Podívala jsem se do kuátka a tam byl usměvavý obličej patřící Colinovi. S oddechntím jsem otevřela dveře.


"Darling, co je ti? Tobě bylo líto, že jsme se pohádali, že?" vtrhl dovnitř a přitiskl mě sobě.
"A-ani nevíš jak.." hekla jsem a on tomu nejspíš věřil.
"Víš co? Počkám tu s tebou než příjde tvůj otec ze zasedání." pohladil mě po tváři a ruku v ruce šel se mnou do obýváku.
Musela jsem stále přemýšlet nas tím, co mi Justin před pár minutami řekl a nebyla jsem schopná vnímat Colinovi romantické řečičky,když jsme si sedli na gauč.
Držel mé ruce v dlaních a stále něco vykládal.
"Co na to říkáš drahá?" zeptal se. POdívala jsem se na něj a v ruce držel malpu kabičku.
"Promiň, na co?" nechápala jsem.
"Chtěl jsem se tě na to zeptat už v kavárně,ale"
"Na co?" přerušila jsem ho.
"Přece na nabýdku sňatku." pohladil mě po tváři. Vyskočila jsem z gauče a utáhla jsem si župan.
"To myslíš vážně?" vykulěně jsem na něj zírala.
"Absolutně." pousmál se a klekl si.
"Proboha Coline.." chytila jsem se za čelo.
"Jsi zaskočená já vím..taky jsem byl,když mi to otec navrhl."
"Otec? Coline, chceš si mě vůbec vzít?!" vyhrkla jsem.
"Jistě že ano.. Miluju tě, chodíme spolu už 2 roky tak proč ne?" usmál se.
V hlavě mi zablesklo ,jak jsme se seznámili na vysoké.
A hned druhá myšlenka byla taková, že mě ochrání.. před vším.
"Ano." kývla jsem.
"Ano? Ach bože, to je fantastické!" vstal, popadl mě do nárudčí a zatočil se se mnou.
Pak mě postavil na nohy a na levý prsteníček mi navlékl prsten s velkým průzračným kamenem.
"Je nádherný Coline.." políbila jsem ho na tvář.
Najednou jsem uslyšela cinkání klíčí a v obýváku se objevil táta v prši plášti. Okamžitě zaostřil na mou ruku,kterou jsem měla položenou na Colinově hrudníku.
"Vidím správně?" zasmál se.
"Ano.. tatínku." kývl Colin. Nevyvarovala jsems e záchvatu smíchu.
"Hele, ale tak mi neříkej." řekl chladně táta a pak mě obejmul. Studené kapičky deště z jeho pláště mi studili na krku,ale on mě stále pevně držel v nárudčí, protože má skrátka jistotu, že budu v dobrých rukou.

Den jsem strávila s Colinem,který byl přímo nadšený z naší budoucí svatby a už se mnou procházel obchody. Stále jsem se ohlížela jestli nejsme moc blísko špatné čtvrti,ale Colinova radost mě od té představy, že by mě unesli odtáhla.
Lidé se na nás koukali s širokým úsměvem a požehnaně kývali i když jsme šli na London Eye na čemž Colin přími trval.
"budeme druzí William a Kate..ach." řekl nadšeně a tak mi zařídil další záchvat smíchu. Je tak krásný a roztomilý, ale neuveřitelně hloupý a naivní.

Když jsem si večer konečně lehla do vyhráté postele byla jsem ráda, že už mám klid. S myšlenkou,že to byl celkem rušný den jsem usnula. V tom jsem uslyšela nějaké ťukání. Otevřela jsem oči a se smrtelným strachem jsem našlapovala po parketech k oknu. Podívala jsem se na ulici,ale nic tam nebylo. Pak se ten zvuk ozval znova a mě došlo, že se ozývá z okna,které je na druhé straně a vede na balkon. Přešla jsem k němu a nevyvarovala jsem se pár vrznutí parketů.
Shluboka jsem dýchala a opatrně jsem nakoukávala do okna. Stála tam postava a házela malinké kamínky do mého okna. Zaostřila jsem víc a zjistila jsem, že je to ten samý kluk,kterého jsem ráno potkala. Justin.
Co když je to nějaká past? Co tu chce?
Otevřela jsem balkonové dveře a vešla jsem na balkon.
"Co tu chceš?" sykla jsem.
"Musím s tebou mluvit." řekl, přišel blíž k domu, chytil se hormosvodu a než jsem stohla zjistit ja to dělá ta přelézal přes zábradlí. Dlouze se na mě podíval a já jsem znervózněla.
"Tolik jsem se o tebe bál." řekl najednou a přitiskl mě k sobě
"Co-Co se stalo?" vyjekla jsem.
"Dovnitř.." řekl a zasešl do mého pokoje. Posadil se na postel a oblčej si skryl do dlaní.
"Tak co je?" sedla jsem si vedle něj.
"Hned ,co jsem od tebe přišel.. oni se něja dozvěděli, že jsem tu vyrůstal..a.. chtěli tě zabít jako jí.." říkal přerývaně.
nemohla jsem věřit ani jednomu slovu,které vyšlo z jeho úst v šeru mého pokoje.
 

10 people judged this article.

Comments

1 BarůF. BarůF. | 1. january 2013 at 20:13 | React

OMG dobrej díl,ale přerušit v tom nejlepším a nejnapínavějším to si fakt nemusela :)

2 Jaime Jaime | Email | Web | 1. january 2013 at 20:23 | React

oh, to začíná být zajímavé :D super :))

3 Sarah Sarah | 1. january 2013 at 20:31 | React

úžasná časť :)

[1]: a súhlas :D práve v tom napínavom si to sekla :D

4 Majáá Majáá | 1. january 2013 at 20:34 | React

Úžasný díl,ale fakt jsi nemusela v tom nejlepším přestat :D Tak jak napsala BarúF ;) :')

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.