How to fly 6.díl

26. december 2012 at 18:30 | AnnJay°° |  How To Fly
"Kimy..No tak! Kimy.." probudil mě sladký hlas mojí mamky.
"Ano?" promnula jsem si oči a rozhlédla jsem se po místě kde jsem. Ve svém pokoji. Zabalená v županu a v peřině.
"V kolik jsi přišla? Byli jsme s Benem celou dobu v obýváku a nikoho jsme neslyšeli." řekla a pohladila mě po tváři.
"Já jsem přišla..no..v.. asi.. nesjpíš kolem půlnoci." zakoktala jsem se. Nechci jí informovat o tom celém včerejším incidentu.
"Aha." usmála se, "Tak se doval dolů na snídani." cvrnkla mě do nosu a prohrábla si svoje blonďaté vlasy. Kývla jsem a hned co vyšla z pokoje jsem s vymrštila z postele.
Jak jsem se sem k sakru dostala?! V hlavě se mi zřetelně přehrávali moje včerejší zážitky. Nidy v životě jsem nebyla zmatenější! On mě donesl do postle? A oblékl mě do županu?! V tom mě napadla ještě další věc a okamžitě jsem si roztáhla župan. Oh díky bohu. Měla jsem pod ním ještě ty šaty co jsem měla v klubu. Vysoukala jsem se z nich a obkélka jsem se do tepláků a velkého trika a vyšla jsem ven z pokoje.


Chtělo se mi křčet. Jak se dostal do domu? To se mi hrabal v kabelce? Bože. To snad není možný! To se mi jen zdá, že?
Promnula jsem si obličej a vlasy a seběhla jsem úzkou uličkou schody dolů. Vešla jsem do kuchyně a podívala jsem se na poličku ,na které byla jako vždy fotografie v mosazném rámečku. Já, mamka a táta. Jak mě mrzí, že už tu není. Žádný z mamčiných amantů mi ho nedokáže nahradit a možná to tak ani mamka nechce.
Posadila jsem se ke kulatému tyrkysovému stolu a popadla jsem lžíci vedle misky cereálíí.
"A jak bylo v klubu? Doprovodil tě někdo?" mrkla na mě mamka a sedla si vedle mě.
"No..Vlastně jo." pípla jsem.
"Vážně a kdo?" rozzářily se jí oči.
"Justin Laions." řekla jsem a zvrásčilo se mi čelo.
"Ale to je milé. To mi připomíná.. Máš tu brigádu?"
"Jo." kývla jsem a lžící jsem si hodila do pusy pár cereálií.
Po snídani jsem se vrátila do pokoje abych vůbec zjistila,kde mám kabelku. Byla na stole. Prohrábla jsem se jí ,abych našla mobil. Dvacet sedm nepřijatých hovorů od Valerie. A sakra.. Musím se za ní stavit a nějak jí to vysvětlit.
Jak se asi dostala domů? To jsem teda kamarádka. Vytáhla jsem ze skříně svetr, oblékla jsem si ho a vyběhla jsem z pokoje. Pan následovali schody a nazouvání bot.
"Jdu za Val!" houkla jsem na mamku.
"Počkej.. Hodím tě tam. Jedu do kanceláře." vykoukla z obýváku. Někdy jí závidím, že spí v obýváku,ale mít tam všechny věci by se mi nechtělo.
"Dobře." kývla jsem a vyšla jsem ven.
Moje auto bylo dokonale zaparkované vedle toho mamky. Když si představím, že mě musel nést v nárudčí a já zrovna musela usnout!
Mamka mě odvezla k Valerii, pak se otočila a zmizela za zatáčkou.
Měla jsem trochu svíravý pocit. Co když to Valerie nepochopí a už semnou nepromluví?
S hlubokým nádechem jsem stiskla zvonek.
"Ahoj Kimy." otevřela dveře Valerie.
"Val já se ti omlouvám,ale stala se mi taková nepříjemnost a.."
"Nekecej." přerušila mě, "Viděla jsem vás." založila si roce na prsou.
"Prosím?" vykulila jsem oči.
"To mi děláš naschvál,že?" vyjela ,"Hlavně, že víš, že se mi líbí.. Ale to ti je jedno. Stejně se s ním musíš vyspat." podívala se na mě znechuceným pohledem.
"Co to říkáš Val?" nepřestávala jsem se divit.
"Stála jsem s jedním klukem u vchodu a viděla jsem jak tě nese v nárudčí a pak tě hladí a jedete tvým autem a.."
"My jsme spolu nic neměli, vůbec nevíš jak to je!" přerušila jsem jí křikem.
Je to tak nefér! On mě jen zachránil a Val to musí hrotit.
"Myslím, že vím moc dobře jak to je. Jsi mrcha Kimy. Prostě jsi nemohla vystát, že tam přišel kvůli mě a tančil se mnou. Vždycky musíš mít to nejlepší!" arogantně prohlásila a zabouchla dveře.
To se mi jen zdá. Musí. Ona mě nazvala mrchou?! A když už chce o tom debatovat ,tak vždycky měla to nejlepší ona. Ne já. Potvrzuje to přímo to, že tam přišel kvůli ní. On tam přišel kvůlli ní. Měl jí odmítat stále a ne jen jednou na začátku..
Sedla jsem si na schod přede dveřmi,které mi před chvílí zabouchla před nosem a začla jsem plakat. To není fér. Nic není fér.
Víkend, při kterém jsem nevylezla z domu, jsem strávila neustálím voláním Valerii a samozřejmě jsem věnovala část svého času studiu. Mamce jistě nepřišlo divné, že jen zaraženě sedím a zírám do prázdna. Nebyla skoro doma. Ostatně jako vždy.
V Pondělí jsem se probudila sama od sebe. Asi jsem se už nějak nemohla dočkat toho až půjdu do školy. Né, že bych se těšila,ale budu mít možnost vidět Valerii a pokusit se jí to vysvětlit.
Nasoukala jsem šedivých šatů se znakem naší školy,které jsem doplnila černým svetříkem. Vlasy do culíků, letmě namalovat oči, rtěnka a klobouk. Přes rameno jsem si hodila tašku a seběhla jsem chodbičkou schody dolů.
"Mami?" zavolala jsem do prostoru. Nikdo se neozýval,tak jsem se vydala do kuchyně. Na stole ležel vzkaz, ve kterých si mamka podle mě v poslední době vypěstovala zálibu.
Musela jsem vyjet dřív. Pusu. Mamka.
A hned vedle papíru se vzkazem ležel banána. Hodila jsem oči vsloup a vyšla jsem z kuchyně. Nazula jsem si černé boty na klínku a vyšla jsem ven. Bylo chladněji než bývá obvykle ráno,protože jindy jezdím o dobrých patnáct minut později.
Nasedla jsem do auta a z tašky jsem vytáhla desky s rozvrhem. První hodina..Biologie. Druhá.. Angličtina. Třetí.. Matematika. Přesně tyhle předměty mám společné s Justinem. Pak následuje filozofie, na které bude mimo Justina i Valerie s Ruth. Na konec zeměpis,kde jsem jen s Ruth. Bože z chvílu bude pololetí a uzavírání známek.
Desky jsem odhodila na sedadlo spolujezdce, nastartovala jsem a dala jsem se na nudnou cestu do školy. Nevnímala jsem ani písně hrající v rádiu,protože jsem si v hlavě stále přehrávala pátek a sobotu ráno. Pak taky to, jak to všechno vysvětlim Val.
Parkoviště u školy bylo témeř prázdné. Vystoupila jsem z auta a musela jsem si přidržet klobouk,protože listopadovému větru se na mé hlavě asi nelíbil. Sehla jsem se do auta ještě pro tašku a desky a teprve potom jsem ho zamkla. Chtěla jsem už odejít do budovi,ale tam u vjezdu na parkoviště se objevilo stříbrné ferarri. Zpozorněla jsem jako nikdy, opřela jsem se o auto a čekala jsem až někde zaparkuje.
Zaparkoval o řadu dál, než jsem byla já. Vystoupil a byl dokonalý jako vždy,kdy jsem měla tu možnost ho vidět.
Pak to přišlo. Lépe vystiženo přišla. Z místka spolujezdce vystoupila dívka s blonďatými vlasy a širkokým úsměvem. Valerie. Počkal na ní ,až si vezme věci a pak šli směrem k budově. Těsně vedle sebe. Při každém škrtnutí její ruky o hrřebt té jeho mě bodlo někde hluboko v těle.
Teď nebudu přemýšlet nad tím, jestli spolu chodí nebo ne. Třeba jí všechno vysvětlil a Val mě u skříněk obejme.
Ztrápnený výraz jsem si schovala pod klobouk a vydala jsem se do budovy za nimy. Dělala jsem jakože je nevidím i u skříněk.
Přendávala jsem si učebnice a přes rameno jsem pozorovala je dva.
"Tak já musím.. a díky za odvoz." řekla Valerie stydlivým hlasem a prohrábla si vlasy přesně tak, jak to dělá,když balí kluky.
"Maličkost." řekl mile a otočil se, což hlásalo to, že já bych se měla taky otočit ,aby si nevšiml, že jsem na ně zírala.
Zabrala jsem se do přebírání papírků z tašky a ze skříňky a když jsem shledala, že snad přešel, zabouchla jsem skříňku a otočila jsem se.
"Ach.. Ahoj." lekavě jsem pozdravila Justina stojícího přímo přede mnou.
"Ahoj. Tak co, už je vše v pořádku?" usmál se a stčil si ruce do kapes.
"Vše né." zasmála jsem se, "Ale to z Pátku ano." sklopila jsem pohled.
"Takovýhle kluci by se měli okamžitě vraždit."
"Možná se budu opakovat,ale děkuji ti za pomoc." podívala jsem se mu do očí.
"Nemáš zač." skousl si rty.
"No..tak můžeme do třídy."
"Jo. Jdem." řekl a dal se do chůze.
"A co Valerie?" bezmyšlenkovitě jsem se zeptala.
"Co s ní?" nechápavě se na mě podíval.
"Vy spolu teď jako chodíte?" zeptala jsem se přerývaně.
"Chodíme?" vykulil oči, "Ne." zasmál se.
"Oh..Aha." kývla jsem a usměv se mi rošířil víc než by bylo vhodné.
Kývl a zahli jsme za roh.
"Hele možná to bude znít divně,ale jak jsem se dostala do postele? Mohl si mě najak probudit." uchechtla jsem se.
 

7 people judged this article.

Comments

1 Jaime Jaime | Email | Web | 26. december 2012 at 18:47 | React

Super díl ;)

2 pip pip | 26. december 2012 at 19:04 | React

Aha:D to je dobrý:D super díl!:)

3 ~ kristýnka. ~ kristýnka. | Web | 26. december 2012 at 21:08 | React

aww♥ konečně.

4 Booo Booo | 26. december 2012 at 21:15 | React

Paráda!

5 Majáá Majáá | 26. december 2012 at 21:42 | React

Vždycky mám tak neskutečně velkou radost,když přidáš další díl Famous nebo How To Fly :D
Mimochodem..Tenhle díl-skvělej ;)

6 Lilly* Lilly* | Web | 27. december 2012 at 8:26 | React

dokonalý

7 Joann Joann | Web | 27. december 2012 at 14:16 | React

Super! :)

8 Márč Márč | Web | 27. december 2012 at 17:10 | React

krásné :3

9 Anička. Anička. | Web | 27. december 2012 at 17:17 | React

wúú dlho osm tu nebola:) máš to tu nádherné :) a tie trailery/poviedy,holka sú dokonalé.<3 dúfam ze si má pamatáš :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.