My young mistake? [nad 13]

16. november 2012 at 23:29 | AnnJay°° |  Jednodílné/Dvoudílné

Jsem normální...myslím. Jmenuju se Lilyet Slow. Můj život je normální.. Až na to, že mi je 15 a ještě jsem neměla kluka. Bylo tu pár kluků co se mi líbilo. Ale znáte kluky. Jednu věc jsem dodneška nepochopila. Né že bych si nějak fandila,ale vím o sobě, že jsem hezká, tak nechápu proč se tu neukázal ten můj "Pan božský"... Vždyť jsem normální..nebo jsem aspoň byla. Mám nemoc. Začala se šířit po škole a po celém světě. Direction - onfection:D,ale jsem i trochu nakažená Bieberfever. Možná je právě todle ono..to co kluky odrazuje...to že miluji 5 kluků,které jsem v životě neviděla... Nejradši mám Zayna! Ale takový Harry nebo Niall...Ahhhh.. Miluju všechny! To je moje nemoc.
Další z věcí,které jsou na mě divné je, že se každé ráno v 7 hodin probudím. Nevím čím to je,ale občas je to užitečné.
probudila jsem se ve svém pokoji. V bytě na okraji Londýna. Protáhla jsem se, podívala jsem se na hodiny a byla jak jinak než 7 hodin. Když se probudím dřív nebo později, tak vím, že se něco stane. Já vím, zní to šíleně...ale je to tak.
Vstala jsem z postele, přistoupila jsem k onknu a roztáhla těžké vanilkové závěsy. Pokoj se rozzářil a já se otočila abych se podívala na plakátovou stěnu přímo naproti oknu.Na zdi se leskli obličeje kluků z One Direction. Každý je tu asi milionkrát! Tuším, že dnešek bude výjmnečný. Budou u mě spát kamarádky. Debbie a Alli. Jsou mé nejlepší a mou nemoc ohledně One Direction plně chápou, protože Debbie je postižena tou samou a Alli je totálně nakažená Bieberfever. Chystala jsem se jít ke dveřím abych je otevřela a šla se nasnídat,ale můj plán byl překažen.
"Lily? Vstáváš?..Aha. Jasně..Já zapoměla. Už bylo sedm." ťukla se Stela(moje sestra) do čela,když vrazila do dveří.
"Jsem médium no." zakřenila jsem se.
"Todle je fakt dost divný. Měla bys jít ke cvokaři!" konstatovala a z pusy se jí vyfoukla obří žvýkačková bublina. Stela je o osm let starší a cítí za mě zodpovědnost a občas to dost přehání. Mamka a taťka jdou každé ráno brzo do práce a tak se o mě "stará" Stela.
"Co ty víš...třeba ty za chvíli začneš levitovat!" zaculila jsem se a vyšla jsem ze dveří.
Sedla jsem si ke stolu a vesele jsem mazala rohlík nutelou.
"Ty nebudeš snídat?" divila jsem se ,když si Stela sedla naproti mě a jen na mě zírala.
"Držím dietu." hodila oči v sloup.
"Aha..takže chceš být ještě víc podvíživená?" vyjela jsem. Nesnáším,když o sobě lidi říkají, že jsou tlustí a přitom jsou štíhlí jako proutek.
"Nech mě žít." odsekla a kousla do mrkve,která byla před ní. Mrkev..Hned mi přopoměla Louise...
Jsem vážně nakažená.
Doládovala jsem se a zašla jsem zpět do pokoje. Miluju módu a snažím se tak i oblékat. Takže jsem strávila asi 20min tím co si vezmu na sebe. To je. Todle křičí "já."
winter by biiieber featuring vintage shawlsMango leather jacket, £65Super skinny jeans, $100Balenciaga yellow gold jewelry, $975Elie Saab metal jewelry, £510AllSaints vintage shawl, $95Hat, $40Christian Louboutin Compacta 70mm, $995
Taky miluju zimní oblečení, což mi zrovna hraje do karet,když je venku 10 stupňů nad nulou. Rozloučila jsem se Stelou a vyběhla jsem z vchodu našeho domu. Bylo mokro a vlezlo. narazila jsem si čepici a šla jsem. Podívala jsem se na hodinky a zjistila jsem, že jsem v menším časovém zkluzu a tak jsem se rozhodla, že to vezmu skratkou. Byla jsem zvyklá se vždycky procházet Londýnskými ulicemi,ale dneska to díky mému dlouhému oblékání nevyšlo. Zruchlila jsem chůzi a zaběhla do uličky,která vede přesně do k naší škole. Nevěděla jsem co je to tam za domy, jen jsem kolem nich procházela.
"Co to je?" vypískla jsem když na mě přistál nějaký kus hadru. Zastavila jsem se a kooukla jsem see nahoru nad sebe a z balkónu se nakláněla nějaká osoba. Nebylo mu moc vidět do tváře, protože jsem koukala proti nebi.
"Jej..promiň..počkej..hned si je vezmu." řekl ten člověk a zamizel.
Podívala jsem se na to co držím v rukou a byli to šedivé pánské boxerky. Následně jsem vypískla znovu, protože jsem myslela , že na mě spadlo prostě nějaká triko a né boxerky!
"Sss-sss." sykl namě někdo ze vchodu domu.
Neváhala jsem a šlajsem blíž. Potom se my naskytl pohled,který bych nikdy v životě nečekala.
Stál tam Harry Styles s ručníkem kolem pasu a kapičky vody mi stékali po těle.
"O můj bože! Ty jsi Harry Styles!" vykřikla jsem a chtěla jsem křičet dál jenže mi rukou zakryl pusu a druhu si držel ručník, aby mu nespadl.
"Pššššt! Tenhle byt mám tajně pronajatý a vážně bych byl rád, kdyby se o tom veřejnost nedozvěděla." řekl a hodil oči v sloup.
"A-a-a.." koktala jsem. Vždyť předemnou právě stojí Harry Styles! Chtěla jsem něco říct. Chtěla jsem mu vykládat, že je můj vzor a že ho miluju a bláááá.. Jenže on mě rychle zatáhl dovnitř běžel nahoru po schodech do jeho bytu.
"Na co čekáš?" divil se,když jsem neběžela za ním. Následovala jsem ho a pozorovala jsem obtisky jeho nohou na šedivých točitých schodech po kterých jsme šli. Bože..motala se mi hlava,když jsem pomyslela na to, že jdu právě za Harrym Stylesem a v ruce nejspíš držim jeho boxerky. Třeba si je budu moct nechat...!
"Prosím.." otevřel dveře. Vešla jsem dovnitř a byl to jednoduchý menší byt.
"T-t-tady jsou." podala jsem mu do ruky jeho spodní prádlo.
"Hehe..Nebuť tak nervózní." uchecntl se a vzal si je.
"Em..ale ty jsi Harry Styles." vykulila jsem oči. Najednou mě přitiskl ke dveřím.
"Nesmíš nikomu říct o tomhle bytě, jasné?" zadumaně se na mě podíval.
"J-joooo.." kývla jsem. Byla jsem ještě víc v rozpacích protože byl u mě tak moc blízko.
"Super." usmál se. Popošel o trochu dál ode mě a pod ručníkem si nandal ty spadlé boxerky, pak ručník odhodil a já myslela, že omdlím.
"T-tak já už půjdu." vykulila jsem oči a zírala jsem naněj ,div jsem neslintala.
"Kam bys chodila? Klidně se posaď." usmál se a ukázal na starý dřevěný stolek s dvěma židlemi.
S váháním jsem si sedla a v tom okamžiku mi rychle došlo na co tenhle byt má. Na stole byli totiž dvě skleničky a na jedné z nich byl otisk rudé rtěnky a opodál prázdná flaška od vína.
"Promiň mi ten bordel." zaculil se a vzla nádobí a odnesl ho do pokoje. Když do ní zacházel, tak jsem se neubránila tomu a musela jsem stále zírat na jeho zadek. Copak se nemůže obléct? Chce abych omdlela? Potom přišel zpátky a sedl si na proti ke stlolu.
"Podepíšeš se mi prosím?" usmála jsem se a vytahovala jsem z kapsy kus papírku.
"Haha. Jasně. Tvoje jméno?" uculil se.
"Lilyet." zazubila jsem se.
"Krásné jméno." usmál se a načmáral na papírek svoje jméno a podal mi ho.
"Emmm..tak já už půjdu." vstala jsem ze židle. Cítila jsem, že když tam budu ještě chvíli, tak po něm budu muset skočit a zlíbat ho.
"Lily počkej!" křiknul, když jsem otevírala dveře.
"Já-Já musím do školy." zakoktala jsem se znovu, protože vstal ze židle a já opět viděla jeho tělo.
"A nechceš tu semnou zůstat?" zadíval se psíma očima. Copak jde říct ne Harrymu Stylesovi?
"Fuuu..jo." kývla jsem a dveře jsem opět zavřela.
"Sundej si toho kulicha." zasmál se, přistoupil ke mě a sundal mi čepici.
"Eeeeemmmm.." koktala jsem. Nevěděla jsem co říct.
"Máš nádherné vlasy." usmál se tím Stylesovským úsměvem.
Nešlo to..Todle je prostě nemožné! Já tomu nemůžu uvěřit. Cítím, že to semnou vážně za chvíli sekne...a taky že jo. Potom si už pamatuju jenom tmu....................................................
"Lily?" ozíval se tlumený hlas ze tmi. Oči se mi pomalu otevírali a já se rozhlídla. Ležela jsem na gauči
Budnu jsem měla sundanou stejně jako boty a šálu. Broboha..On..on na mě asi musel sáhnou že? Wooow..asi omdlím znovu!
"Co..Co se stalío?" zamžourala jsem.
"Tolik jsem tě okouzlil svým šarmem, že jsi omdlela." zavtipkoval.
"Ahhh.. Jsi tak krásný." řekla jsem. Kdybych byla plně při vědommí, tak bych mu todle nikdy neřekla..Musel to být hrozný trapas..
"Ty jsi krásná." usmál se a pohladil mě po bledé líci. Zaostřila jsem na něj a uviděla jsem, že je stále jen ve spodním prádle. Já prostě musím odejít, jinak se na něj vrhnu!
"Na tady máš vodu." usmál se a podal mi sklenici.
"Díky." usmála jsem se a napila jsem se.
"A kolik ti je?" zajímal se.
"15." pípla jsem stydlivě.
"Mmmm..15." zaculil se.
Položil sklenici na stůl a zadíval se mi do očí. Najednou jakobychom byli sami na pláži..sami v prostoru...sami na světě. Přitiskl jeho rty na ty moje. Myslela jsem, že v tu chvíli vyskočím 500m do vzduchu. Trochu jsem vypískla ,když to udělal. Roztomile se zachichotal.
"Já..." chtěla jsem něco říct! Chtěla jsem! Ale nejde to.. Prstem mi zakril rty, popadl mě za ruku a šli jsme do ložnice.
"My jdeme do ložnice?" divila jsem se, než mi to došlo.
"Emmm..tak trochu." zasmál se.
Posadil se postel a ukázal na svůj klín ať si na něj sednu. Váhavě jsem k němu přišla a posadila jsem se. To ho ohromě rozesmálo.
"Nooo..." zvedla jsem nechápavě obočí.
"Nooo..." zaculil se a jeho ruka se nějakým zázrakem ocitla pod mým tričkem. Začala jsem se chvět. Už to nešlo dál ignorovat. Zadívala jsem se mu na rty a hladově jsem se po nich vrhla.
"Počkej, počekj,počkej." zasmál se.
"Co?" divila jsem se.
"Já jsem jen v boxerkách...nechceš taky něco schodit,aby to bylo fér?" zvedl flirtovně jedno obočí.
"Prosím." ukázala jsem na sebe,aby todle práci dovedl sám.
Uculil se, sundal mě ze svého klína a položil mě na postel. Cítila jsem se ,jakobych měla každou chvílí explodovat.
Pomalu mi vyhrnoval tričko a pak ho sundal. Zadíval se mi na prsa a usmíval se jako andílek. Potom mi knoflíček po knoflíčku rozepínal kalhoty a rychle je stáhl. Cítila jsem se trochu trapně. Nikdy jsem nebyla před žádným klukem ve spodním prádle a teď jsem polonahá před Harrym Stylesem. Přitiskl se na mě a já cítila každou křivku na jeho těle. Odvázala jsem se. Převrátila jsem vedení a začala jsem ho líbat na hrudi. On začal zhluboka dýchat a hladil mě po vlasech.
Potom se zase převrátil on na mě a líbal mě na krku.
"Tady ne." zamračil se, popadl mě za ruku a táhl mě do obýváku. Tam mě posadil na ten starý kulatý dřevěný stolek a pokračoval v líbání mého krku. Přitiskla jsem ho k sobě a svoje nohy jsem z ním zahíkla do sebe. Ucítila jsem jak mi rozepnul podprsenku. Chvíli mě hladil na prsou a pak už jsem cítila hrbolek v jeho klíně. Rychle mi stáhnul kalhotky a roztáhnul mi nohy. Cítila jsem se trochu nejistě. Potom si rychle shrnul boxerky a vytáhnul ho.
"Jááá.." bála jsem se..Bála jsem se, že to bude bolet.
"Neboj se." usmál se a políbil mě.
Potom do mě pomalu vniknul. Jenomže já jsem hlasitě vykřikla.
"Promiň..Přestaneme." zatvářil se starostlivě.
"Ne. Pokračuj!" přikázala jsem. On se jenom zaculil a rozpohyboval se. Ze začátku to dost bolelo, ale snažila jsem se, aby to na mě nebylo vidět. On zrychlil tempo a stolek začal hlasitě vrzat. Nebyl to jenom stolek co vydávalo hlasité zvuky. On začal zhluboka vzdychat a zrychloval. Najednou jsem to ucítila taky. Bylo to úžasné. Začala jsem vzdychat a nehty jsem mu zaryla do zad. Stů jakoby měl každou chvílí rupnout,ale zatím držel. Harry ještě víc zrychloval a slastně se mi kroutilo obočí. Vzrušením jsem ho tahala za vlasy a pak jsem oba dosáhli vyvrcholení. Drsně jsem ho k sobě přitiskla a obejmula jsem ho.
"Bolelo to hodně?" zatvářil se smutně.
"Ne." usmála jsem se. Něžně skousnul moje rty a já se cítila tak nějak výjmečně.
"Co bude teď?" ptal se. Co by bylo? Sám ví odpověď. Určitě nemím o tom nikomu říct a už se nikdy neuvidíme...
"Co myslíš?" zamrkala jsem. Upřímně jsem byla zvědavá co řekne.
Pustil mě a podal mi deku do které mě zabalil.
"Byl bych rád,kdyby jsi o tom nikomu neříkala..." řekl a postopně se olékl.
"Jasně." kývla jsem se smutným pohledem.. Čekala jsem to..ale nevěděla jsem, že to bude tak bolet.
Oblélka jsem se, nasadila jsem si kulich popadla taškua chtěla jsem odejít.
"Počkej." řekl s trpkým a vyčítavým výrazem ve tváři.
"Co?" nepřestávala jsem se divit.
"Pa Lilyet." zamrkal a políbil mě.
"Pa." smutně jsem vydechla avyšla jsem ze dveří.
Tak jo..teď si to ujasníme. Já právě potkala Harryho Stylese? Já jsem s ním spala? Nemůžu tomu uvěřit. Mám takovou obrovskou radot, že bych klidně začala skákat a křičet, ale zárověň jsem tak moc smutná, že pro něj to nic neznamenalo..Kolik si asi vodí fanynek do toho bytu? S kolika už spal? Proč nemůže být on můj "Pan Božský"? Bolí to,ale musím to vydržet a jít dál. Narazila jsem si kulicha na hlavu ještě více a šla jsem do školy. Momet...Kolik vlastně je? hodinky ukazovali 10:35. Sakra! Jak to vysvětlím ve škole? Mmmm..nepůjdu tam. Ale domů se vrátit taky nemůžu... Stetela je doma. Tak kam mám jít? Vytáhla jsem z tašky mobil a na display svítilo čísilko 7. Sedm nepřijatých hovorů od Alli a Debbie. Musím se jim pak ozvat.
Asi hodinu jsem se toulala ulicemi Londýna..Pak jsem si chvilku sedla do kavárny,kde jsem přemýšlela o tom, jestli Harryho ještě někdy uvidím..jestli jem pro něj něco zamenala, ať už to bylo cokoliv. Blížil se konec vyučování a já se rozhodla, že příjdu ke škole pro Debbie a Alli,protože jak uže jsem se zmiňovala, tak mají u nás spát.
"Lilyet Slow! Okamžitě mi vysvětli kde jsi byla!" bafla na mě Alli, když jsem stála zády ke vchodu školy a čekala jsem na ně.
"Já.." koktala jsem. Není dneska koktací den? Musím vymyslet něco...
"Co ty?" zasmála se Debbie,která přišla hned za ní.
"Měla jsem prostě depku..znáte mě." zamumla jsem. Nic jiného mě nenapadlo...
"Prosím tě..Uvidí, že se s One Direction setkáš." usmála se na mě Alli jako sluníčko.
Joj..kdyby věděla..
"Jo jasně. Díky." usmála jsem se na ní.
"Tak jdem ne?" zasmála se Debbie a šťouchla mě.
"Au.." bolelo mě to. Měla jsem teď po tělě spuostu bolavých míst, ale stálo to za to..Stálo to za to být s ním.
"To bolelo?" divila se.
"Máš ránu." zasmála jsem se abych to zamaskovala.
"Jasněěěěěě." zasmála se a dala se do chůze.
"Takže nejdřív jdeme k nám pro věci a pak k Deb a pak k vám?" zaculila se Alli.
"Mmmm..jo." kývla jsem
"Co je s tebou?" ptala se zvědavě Alli, vždycky všechno pozná.
"Nic." široce jsem se usmála.
"Dobře." kývla,ale určitě stále něco tušila.
Potom jsme absolvovali doslova Londýnský okruh.. Nejdřív jsme zašli k Alli pak k Darcy a pak jsem byli na cestě k nám.
"Ne počkej tudy ne." zastavila jsem Debbie,když zacházela do ulice,kde je ten Harryho byt.
"Ježiš..dyt je to kratší..stěžovala si Alli..Ona nikdy nechtěla moc chosti a tak rychle zašla do té ulice a já neměla čas protestovat. Holky šli vepředu a já se šourala..najednou do mě někdo ze strany narazil.
"Co to..?" zamračila jsem se.
"Lilyet?" rozzářil se.
"Harry.." vykulila jsem oči.
"Áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá!"odkud zná Harry Styles tvoje jméno? To je Harry! Bože můj! Miluju tě!" rozkřičela se Debbie.
Harry si toho jejího magoření nevšiml.
"Psst." sykla Alli a popošla s ní o kousek dál.
"Coje? Počekj kam jdeme..to je Harry Styles!" přesvědčovala Debbie Alli, ať neodhází.
"Nevidíš? Očividně si chtějí něco říct!" okřikla jí Alli.
"Ale..Cože?" nechápavě se na ní podívala.
"Pojď prosimtě." zaťukala si Alli na čelo a popošli asi o 10 metrů dál.
"Zrovna jsem..tě šel hledat." vypadlo z něj.
"Mě?" divila jsem se.
"Já..Já..Já..Sakra! Copak je dneska nějaký koktací den?" rozčiloval se. Páni..on čekl 'koktací den'..
"Taky si říkám." zasmáloa jsem se.
"Já...ty..totiž..my..spolu..chodit?" koktal dál.
"jako jestli spolu budeme chodit?" zírala jsem na něj.
"Jo přesně to jsem chtěl říct." zaculil se.
"Harry.." usmála jsem se jako sluníčko.
"Takže ne?" ptal se.
"Anooooo!" křikla jsem.
Popadl mě do náruče a zatočil se semnou. Oba dva jsme se na sebe usmívali a potom mě sladce políbil na rty.
"Tady v té ulici prý někdo křičel..Hele tam! To je Harry Styles!" přiběhl jakýsi novinář.
"Skvělě..tvé kamarádce se povedlo mě prozradit." zatvářil se Harry kysele.
"To je tvoje nová hokla?" ptal se ten týpek a nepřestával fotit.
"Ano." kývl a políbil mě na tvář.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 ichbincarlo ichbincarlo | Web | 16. november 2012 at 23:38 | React

To přijde:) choď třeba víc mezi lidi. Nedělej ze sebe takovou pipinu co dává najevo že je zarytá fanynka 1d a bíbra:)

2 ichbincarlo ichbincarlo | Web | 16. november 2012 at 23:57 | React

Boha jeho, slečinko, nebuď arogantní:-)

Né nevím, načež mám to slovo v méně blogu...Čím to tak bude ?? že bych význam slova věděla ?? Bingoooo:-))

3 ichbincarlo ichbincarlo | Web | 17. november 2012 at 5:47 | React

Blbá, blá, blá. Maličká, jsi opravdu vtipná:-DD

Přijdeš mi ještě takové nevyspělé dítko. Vím, že by se soudit člověka nemělo, aniž ho neznáš, ale tvoje smůla, že jsi na mě udělala takový dojem. Malá histerická, nevyspělá puberťačka:)

Tak určitě to nevím, vysmětli mi to, paní chytromilo. Nechám se inspirovat od té znalejší:-O:-DDD

4 ichbincarlo ichbincarlo | Web | 17. november 2012 at 5:48 | React

vysvětli*

5 Majáá Majáá | 17. november 2012 at 20:30 | React

↨ Seš normální? :O O.o

6 řezník řezník | 22. august 2013 at 21:24 | React

tenhle blog je největší sračka...
asi udělám skladbu ,,zkurvenej bieber a vymaštená fanynka,,..

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.