Its random,shawty. 3.díl

17. november 2012 at 0:44 | AnnJay°° |  Its random,shawty.
"Tenhle kluk se jmenuje Justin Bieber, chápeš? Popstar!" vysvětlovala a oči jí zářili jako světla u auta.
"Cože? Ale.." zasekla jsem se. Sedla jsem si na gauč vedle Stely a zírala jsem na televizi.
Jeslti je to nová přítelkyně Justina Biebera je téměř jasné. Teď je jenom otázkou času než zjsitímě kdo tadle tajemná dívka je.
"To není možný!" zazubila se Stela a chytila mě za ruku.
"On mi ale říkal, že se jmenuje Jason McCan." řekla jsem zoufale.
"Asi se mu líbilo, že nevíš kdo je. Furt ti říkám, že máš jít občas na internet!" mávla rukou. Stále jsem tomu nemohla uvěřit. Ten tajemný multimilionář je nějaká rozmazlená star. Musel ze mě mít velkou legraci,když jsem se ho ptala na jméno. Jsem blbá...
"Co je ti Judy? Ty nejsi ráda?" pohladila mě po tváři Stela.
"Donesu ti večeři." řekla jsem bezduše a vstala jsem z gauče.
"Počkej!" zavolala na mě a já se ohlídla. Ukázala na televizi na které bylo, jak se s Jasonem, teda s Justinem líbám před tímhle domem.
"Jak to vědí?" řekla jsem plačky a plácla jsme sebou o gauč a chtělo se mi brečet. Jenomže já kvůli takovým věcem jako jsou kluci nebrečím. Život mě naučil.
"No je to nejznámější kluk na světě, tak se nediv." zasmála se a pohladila mě po vlasech.
"U se s ním nebudu stýkat. Ať si příjde do motorestu kulikrát chce..NE." oznámila jsem.
"Počkej, to je ten kluk jak jsi říkala, že chodí každý den na kafe?" ptala se.
"Jo." odsekla jsem.
"Tak to je hustý! Páni! Zítra nejdu do školy a jdu s tebou do práce!" zasmála se.
"Pokud ti to rodiče dovolí, tak klidně." souhlasila jsem.
"Ooooo..Pane bože!" vypískla a začala zpívat mě něznámou písničku ve která zaznělo 'Nikdy neříkej nikdy'. Přichystala jsem jí večeři, vynesla odpadky, umyla nádobí a šla jsem si lehnout. Sundala jsem ze sebe krajkové šaty,které mi dal a položila jsem ja na postel. Měla jsem takový zmatek v hlavě. Kdo vlastně je? Co po mě chce? Šaty jsem si dala pod hlavu a s hlavou plnou myšlenek jsem usnula.
..
Probudil mě pisklavý zvuk budíku a já ho rychlostí světla zamáčkla. Vyhrabala jsem se z postele, oblékla jsem se do obvyklého pracovního oblečení co mám do motorestu ,které se skládalo z černých šatů nad kolena a zástěry. Vyšla jsem z pokoje a šla jsem chystat snídani. Pro Pana Mika topinky a pro paní Jill vafle. Stela si vždycky dala jen cereálie..Ty její diety. Já si namazala rohlík s máslem s nědla jsem ho dřív, než ostatní začli snídat.
"Mami ,můžu dneska s Judy o motorestu? Abych věděla jak to tam chodí." škemrala Stela při snídani.
"Ty tam chceš protože Judy randí s Justinem Bieberem vid?" zasmála se paní Jill.
"Jak to víte?" zajímala jsem se.
"Judy..To ví všichni. Doufám, že až tě požádá o ruku, tak ám nezmizíš." usmála se.
"Hmm.. Můžu tě namalovat Judy?" nabýdla Stela.
"Jo..Jasně.." souhlasila jsem.
''Dneska tě budou všichni sledovat." mrkla.
"Milý." odfkla jsem.
"A můžu tam s ní jet?" nahodila Stela na Jill škamrací obličej.
"V žádném případě." zavrtěla hlavou paní Jill. Když konečně dojedli, tak jsem sebrala nádobí ze stolu a donesla jsem ho do myčky. Šikovná věc.
Přišla jsem si tak nervózní. Zašla jsem do pokoje pro věci a na posteli leželi ty krásné krajkové šaty jakoby se nic nedělo. Popadla jsem je a narvala jsem je do batohu. Vyndala jsem ze staré vrzavé skříně brusle a seběhla jsem dolů po schodech. Pan Mike a Stela už se chystali pryč. Paní Jill jede dneska později. Jsem jako chodící diář.
"No počkej, kam jdeš?" zarazila mě Stela.
"Do práce?" zasmála jsem se.
"Musím tě namalovat přece!" zavrtěla hlavou a vytáhla za kabelky malou červenou lesklou taštičku. Vyndala z ní různé šminky a začala mě krášlit.
"To už stačí ne?" přerušila jsem jí asi po 5ti minutách.
"No...Tak fajn." zkousla si ret a všechny ty svoje serepetičky si zase zbalila. Podívala jsem se do zrdcadla a sama sobě jsem se líbila. Před vchodem jsem si nasadila brusle a už jsem letěla jako vítr po silnici. Dneska ráno bylo v enku nějak moc lid,. Většinou když jedu do práce, tak nikoho nepotkám,ale dneksa je to jinak. Jakoby tu ti lidíé na něco čekaly..Na co to nevím,ale když jsem jela kolem dívali se na mě jako ny boží zjevení. Copak jsem něco zvláštního? Kdyby si každý den přivstali, tak by teď nezírali jako magoři a byla bych pro ně jistě jen všední věc. Konečně jsme byla pryč a na holé silnici. Už jsme viděla v dálce malý domeček,který je nazýván mým cílem. Když jsem se přibližovala viděla jsem před vschodem bílou třpitivou limuzínu, hend mi došlo kdo tu bude. U vchodu jsem si sundala brusle a vklouzla jsme do černých balerýn. Seděl u svého obvyklého o stolu a kolem něj spousta lidí co jsem tu nikdy neviděla, teda spíš holek.
Chichotali se a on se na ně jen z široka usmíval.
Když se za mnou zavřeli dveře a zacinkal zvoneček, tak se všechny zraky upřekli na mě.
Jason, teda Justin vstal a upřeně se na mě podíval. Odložila jsem si v tom hrobovém tichu bytoh s bruslema za pult.
"Přejete si?" řeka jsem chladně,když jsem přila ke stolu kolem ,kterého bylo dobrých 20 lidí.
"Judy..." zakoktal se.
"To nevedeme." řekla jsem ještě chladněji.
"Můžeme si promluvit?" zeptal se a celý kruh dívek to sledoval jako ukřičenou mexickou telenovelu.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 blogmusikdomino1 blogmusikdomino1 | 17. november 2012 at 10:45 | React

Krásny blog pls kukni aj môj

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.