Its random,shawty. 2.díl

17. november 2012 at 0:40 | AnnJay°° |  Its random,shawty.
image
Nasedli jsem do auta a ten černoch na místo řidiče. Přišla jsem si proti všemu tady tak obyčejně. Bylo tu víc vybavení, než v mém pokokoji. Jsem stydlivý člověk a tak jsem nic neříkala. Jason se jen usmíval a taky nic neříkal.

"No a ..ty jsi jako bohatej?" zeptala jsem se po chvíli jízdy.
"Em..Jo..Rodiče jsou bohatý." zakoktal se.
"Dělá si fakt srandu, že jo?" řekl ten řidič a začal se chechtat.
"Kenny sklapni!" okřikl ho Jason.
Řekla jsem něco špatně? Poslední co by mi teď scházelo je to abych se strapnila. Nejistě jsme se podívala do země a rozhodla jsem se, že už se nebudu na nic ptát.
"A tvoje rodiče dělají co?" zeptal se a posunul se po sedadle blíž ke mě.
"No..Já neznám je..Chci říct..Nestarají se o mě.." zakroutila jsem hlavou.
"O..Aha..To mě mrzí..Promiň." zatvářil se smutně a objal mě kolem ramen.
Docela mě celá tahle situace vyvedla z míry.
"Je ti něco?" zeptal se když si všiml jak se klepu.
"Em ne.." usmála jsem se.
Měl kolem mě obmotané ruce celou cestu na to neznámé místo. Jeli jsme vážně dlouho a to mě děsilo. Fakt hodně dlouho. Asi do jiného města že?
"Jsme tu Justi..Teda Jasone." řekl se smíchem ten Kenny.
"Fajn." usmál se a pobýdl mě abych vystoupila.
Usmála jsem se a nejistě jsem vystoupila do tmy. Jakobych se ocitla v říši divů Všude byla světla a ze všech stran hrála hudba. Kde to jsme?
Tumblr_m8fmm4ztoh1rosu3ro1_500_large"Netvař se tak." zasmál se Jason a popadl mě za ruku,což mě vyděsilo ještě víc. Cítila jsem že každou chvílí z toho všeho omdlím.
Šli jsme tou tmou a těmi světli a uviděla jsem na pravo svítící nápis LOS ANGALES.
"My jsme v LA?" vyjekla jsem.
"Em..jo. Ty jsi tu nikdy nebyla?" divil se.
"Oh..Jo..Jasně, že jo." lhala jsem.
"Nebyla vid?" zasmál se.
"Ne.." skopila jsem hlavu.
"Nevadí." zašeptal a dali jsme se do chůze. Vypadalo to, že jsem rovnou do nějaké restaurace před námi. Jenomže najednou se kolem nás zhlukl dav lidí s fotoaparáty a začali nás fotit. To si v LA fotí každého nebo co?¨
"Proč nás fotí?" zadívala jsem se na něj zkoumavým pohledem.
"To oni tak dělají, víš." řekl, stiskl mojí ruku ještě pevněji a skoro jsme běželi. Ty lidi na nás pořád něco křičeli ,ale nepochopila jsem co a proč. Zvláštní.
Zašli jsme do té restarurace a sedli si ke stolu v rohu.
Povídali jsme si a jedli snad celé hodiny. Ochutnala jsem jeho oblíbené jídlo a on zas to moje. Jediné co mi přišlo divné je to,proč se podepisoval číšníkovi.. a ještě s věnováním...Nechápu. Vyšli jsme ven kde nás zase fotili. Tak jo todle je fakt zvláští.. a pak že lidi na v maloměstech jsou divný.
Sedli jsme si opět do té nablískané limuzíny,kde opět seděl muž jménem Kenny a já tolik nechtěla abyy tenhle večer už skončil.
"Sejedeme se ještě vid?" usmál se pohladil mě po tváři.
"Budu jenom ráda!" zaculila jsem se.
"Super. Přijedu zítra do motorestu a domluvíme se jo?" usmál se znovu a pokračoval v hlazení mé tváře.
Měla jsem takový příjemný pocit... Je tak krásný..a ještě k tomu má bohaté rodiče..Ach...
.............................
"Judy vstávej. Už jsme tady." ozval se zamttová hlas z neznáma a já si uvědomila, že jsem musela při jízdě usnout. To je trapas já usnula! Otevřela jsem oči a zjistila jsem, že mám hlavu položenou na jeho hrudníku a on mi hladí vlasy.
"Panebože..To je trapné." hrkla jsem sebou.
"Ne není." zasmál se a ujistil mě, že jemu to nespíš nevadilo.
"Hmmm.." zavrtěla jsem hlavou.
"Kde konkrétně bydlíš abychom tě dovezli až domů.." usmál se.
"Táhle ten dům." ukázala jsem.
Kenny k němu zatočil a zastavil. Justin hned vystoupil, oběhl ato a otevřel mi gentlemansky dveře. Vystoupila jsem a chtěla jsem se rozloučit a jít do domu,ale on mě zastavil. Chytil mě za ruku a roztomile se usmál. Vypadalo to, ýe mic hce něco říct,ale jakoby ho pusa neposlouchala.
"Judy.. Já.. Jsem rád, že jsem se odhodlal po těch týdnech sezení u vás v motorestu tě někam pozvat." usmál se.
"Jo to já taky." kývla jsem a zasmála jsem se.
"Jen ti chci říct,že jsem to já a vždy budu." řekl ,ale výraz v jeho tváři už nebyl veselý. Nechápala jsem co tím myslí.
"Em..Jo, fajn." kývla jsem.
Tumblr_m7evhm71gb1qh62wlo2_250_large
"Měj se." usmál se apodal mi batoh s mými věcmi.
"Jo..Měj se." pousmála jsem se a šla jsem ke dveřím domu. Docela mě mrzí, ýe mi nedal ani pusu. Docela hodně. Čekala jsem, že to udělá,ale..
"Judy!" ozvalo se vykřiknutí za mnou.
"Coje?" nechápavě jsem se otočila.
Jason ke mě přiběhl naklonil mě jako v těch starách romantických filmech a políbil mě. Jen tak něžně,ale udělal to.
"Dobrou noc Jasone." usmála jsem se.
"Jo..Dobrou noc Judy." řekla vypadal trochu zlamaně. Nenaplnil snad můj polibek jeho očekávání? Usmál se a nastoupil do auta. Když odjel,jakoby odjel kousek mě samé..Kousem mého srdce.
Povzdechla jsem si a zašla jsem do domu.
"Judy!" uslyšela jsem vykřiknutí z obýváku. Byla to Stela.
"Co je Stelo?" přišla jsem radostně do obývacího pokoje.
"Uděláš mi prosím něco k večeři?" usmála sea udělala na mě psí oči.
"Ty jsi ještě nejedla?" divila jsem se.
"Ne..Máma s Tátou přeci jeli na dva dny pryč. Mamka ti to neříkala?" divila se.
"Em..Ne." vykulila jsem oči. Divné že mě paní McLostenová o tom neinformovala..ale co.
"A kam to jeli?" zavolala jsem z kuchyně.
"Na ty jejich služební cesty." řekla. Odjíždějí často,ale vždy mi to řeknou a vyslechnu sí kázání a o tom abych hlídala Stelu. Prý jsem zodpovědnější.
"Panebože Judy pojď sem!" křičela znovu. Přiřítila jsem se do obýváku s domění, že se jí něco stalo.
"Co je?" ptala jsem se ustaraně.Tumblr_m7z3dbxn4o1rwx7fno1_500_large
"Ty jsi v televizi!" křikla a ukázala na obří obrazovku před ní.
"Je to je Jason a já!" usmála jsem se.
"Jason? Jaký Jason, to je Justin Bieber!" vyhrkla.
"Co? To není žádný Justin Bieber! To je ten kluk s kterým jsem dneska byla..ale proč jsme v televizi?" divila jsem se.
"Moment..Ty jako randíš s Justinem Bieberem?!" vypískla.
"Cože?" stále jsem nechápala o co tady jde.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.